DNA test genetického původu předků - mateřská linie Mt-GenoGraf

DNA test genetického původu předků - mateřská linie Mt-GenoGraf je genetický test zaměřený na zjištění geografického původu předků testované osoby v mateřské linii.
Testem jsou analyzovány v rámci DNA testované osoby genetické znaky, výhradně od matky na její děti (nikdy ne od otce). Analýzou těchto znaků lze odhalit původ a částečně historii mateřské linie každého člověka.

Rozvoz odběrových kitů v Hradci Králové zdarma.

Jak probíhá DNA test?
1. Objednáte si u nás genetický test
2. My Vám dovezeme (Hradec Králové zdama) tzv. Odběrový kit pro odběr vzorků DNA
3. Pošta nebo DPD Vám doručí Odběrový kit
4. Za odběrový kit zaplatíte dobírkou, převodem nebo hotově
5. Test budete mít v tuto chvíli zaplacen
6. Vy si odeberete vzorek DNA stěrem ze sliznic dutiny ústní (sliny)
7. Zašlete odběrový kit již s Vašim vzorkem do genetické laboratoře
8. Genetická laboratoř provede test a zašle Vám výsledky do 3-4 týdnů od doručení vzorků do laboratoře

Tento test lze provádět jak u mužů tak i u žen.

Co je výsledkem testu genetického původu předků - mateřská linie: Mt-GenoGraf?

Jako výsledek provedeného testu objednavatel dostává:
1. Analyzovaná genetická data tzn. zjištěné sekvence mitochondriální DNA
2. Textovou interpretaci získaných genetických dat, která obsahuje zařazení testované maternální linie do jednoho ze sedmi evropských maternálních klanů (pokud je původ neevropský, tak samozřejmě do některého z klanů světových), určení stáří vzniku a lokalizace geografických počátků testované mateřské linie
3. Informace o současném výskytu a rozšíření nositelů zjištěného typu mateřské linie a možných způsobech jejich příchodu na území České republiky
4. Určení a grafické znázornění (grafickým výstupem je mapka) nejstarší migrační trasy mateřské linie testované osoby
5. Je také možné zjistit zdarma určení židovského původu (nutné dopsat na průvodní list)

Tajemství původu mateřské linie každého člověka je ukryté v jeho mitochondriální DNA nebo také mtDNA. Každý muž i každá žena vlastní tuto DNA, ale pouze ženy ji mohou předat svým dětem. Na požádání lze také zjistit, jestli máte např. v linii židovské předky (tuto žádost je nutné napsat na průvodní list, zjištění je zdarma).

Každý člověk dědí svou mtDNA po matce, nikdy od otce. Matka kohokoliv z nás ji zdědila od své matky, a ta zase od své, a tak dál do minulosti, až k pramatce celé mateřské linie. Mitochondriální DNA proto nese informace starší než jakýkoliv psaný záznam vytvořený člověkem.

Dlouholetým genetickým výzkumem bylo prokázáno, že veškeré mateřské linie se někde v minulosti navzájem spojují. Informace o takovýchto souvislostech jsou napsány v lidské mtDNA. Lidé, kteří nesou ve své mtDNA stejné údaje o stejném spojení své mateřské linie, lze zařadit do skupin, z nichž každá má svou dávnou „pramatku“. Ta dala vznik všem mateřským liniím lidí v příslušné skupině. V současné době je např. pro evropskou populaci (míněni jsou rodilí Evropané) známo sedm takovýchto geneticky odlišných skupin. To znamená, že mateřská linie každého jednoho Evropana, pokud se nepřistěhoval nedávno třeba z Afriky nebo z Japonska, pochází z jedné ze sedmi genetických pramatek.
V některých populárně vědeckých publikacích se jim říká sedm dcer Eviných.

Populace, které jsou domovem na ostatních kontinentech, pochází z jiných genetických pramatek. Tzn. že mimo oněch sedm evropských je známa ještě řada jiných pramatek, které daly vznik mateřským liniím např. Asie nebo Ameriky (míněni jsou samozřejmě původní obyvatelé Nového světa). Celkem jich je známo 36 pro celý svět. Více se o sedmi evropských pramatkách dozvíte zde.

Díky vývoji v metodách analýzy lidské DNA je dnes poměrně jednoduché v genetické informaci každého člověka „zápis“ o jeho původu nalézt a přečíst.

V rámci Mt-GenoGrafického testu je analyzován u daného člověka zvláštní úsek mtDNA, který obsahuje informaci o tom, která z genetických pramatek dala vzniknout mateřské linii onoho člověka. U každé z pramatek je dnes známo, kde se geograficky v průběhu historie usadili „její“ potomci, a v kterých zemích světa se dnes převážně vyskytují. Díky tomu lze určit, kde leží geograficky počátky mateřské linie každého jednotlivého člověka. Prakticky tak lze do určité míry potvrdit například „rodinné legendy“ vyprávějící o tom, že některá prababička byla toho či jiného původu.
Analyzovaný úsek mtDNA je navíc zvláštní tím, že se v průběhu času příliš nemění, jinými slovy jen velmi zřídka podléhá mutacím. Dědičné linie jednotlivých „pramatek“ (někdy se jim říká také klany) se navzájem liší právě v těchto mutacích, tzn. že každý z klanů je charakterizován typickou mutací. Vzhledem k tomu, že je známo stáří jednotlivých mutací, je možné určit stáří jednotlivých mateřských linií.

Genetické pramatky jednotlivých mateřských linií, resp. klanů, nebyly pouze skutečnými ženami, které žily v dávné minulosti, ale byly zároveň jedinými ženami, jejichž dcery byly natolik úspěšné, že se jejich linie zachovala do dnešních dnů.
V dávné minulosti, kromě zmiňovaných pramatek, žily samozřejmě i jiné ženy. Jejich mateřské linie se však nedochovaly. Stalo se tak proto, že ony samotné, nebo jejich potomci, už dále děti neměly, nebo měly pouze syny, kteří jejich mtDNA dále předat nemohli (mtDNA se dědí výhradně od matky a nemůže být zděděna od otce).

Je samozřejmé, že i uvedené pramatky jejichž linie byly doneseny přes tisíce let do současnosti, měly také své předky v mateřské linii. Dnes je znám i „rodokmen“ těchto pramatek, a je zřejmé, že jejich mateřské linie směřují k jedné jediné pramatce, která žila přibližně před 150 – 200 tisíci lety v Africe, a je některými autory označována jako „mitochondriální Eva“.

Mt-GenoGrafický test odhalí, ke kterému ze sedmi klanů náleží vaše mateřská linie, která ze sedmi dcer mitochondriální Evy byla pramáti vaší mateřské linie,odkud geograficky vaše mateřská linie pochází, jak je stará, a kde na světě žijí nositelé stejné mateřské linie.

Sedm evropských maternálních klanů
Mateřské linie nositelů velmi podobných nebo shodných genetických profilů tzv. haplotypů lze zařadit do tzv. haploskupin. Příslušnost haplotypu k haploskupině je dána charakteristickým znakem - mutací, který definuje danou haploskupinu.

U zrodu každé haploskupiny stojí, jak již bylo řečeno, její genetická pramatka. V současné době jsou rozlišovány tyto mitochondriální haploskupiny: A, B, C, CZ, D, E, F, G, H, pre-HV, HV, I, J, JT, K, L0, L1, L2, L3, M, N, O, P, Q, R, S, T, U, V, W, X, Y a Z.

Většina evropského obyvatelstva může svůj původ v mateřské linii odvozovat od sedmi genetických pramatek, většina evropského obyvatelstva tedy ve své mateřské linii náleží do těchto sedmi haploskupin.

HelenaHaploskupina H
HelenaHaploskupina H je nejrozšířenější evropskou mitochondriální haploskupinou. V současné době náleží do této haploskupiny přibližně 30 – 40 % evropských mateřských linií. Stáří celé haploskupiny je odhadováno na 20 tisíc let, kdy začala její expanze v rámci evropských populací. Vznik haploskupiny je geograficky kladen do oblasti jihozápadní Francie, odkud její nositelé poměrně rovnoměrně osídlili celou Evropu. Dnes je nejvyšší výskyt této haploskupiny v jižní Francii a severním Španělsku. V populárně vědecké literatuře nosí genetická pramatka této haploskupiny jméno Helena.

JasmínaHaploskupina J
JasmínaHaploskupina J je druhou nejrozšířenější evropskou mitochondriální haploskupinou. Genetické znaky charakteristické pro tuto skupinu nalezneme dnes u téměř 12% evropské populace. Původ této haploskupiny leží na Blízkém východě, odkud se rozšířil do Evropy před 5-8,5 tisíci let spolu s prvními zemědělci. Pramatka této haploskupiny má také své jméno, které zní Jasmína.

Uršula Haploskupina U5
Uršula Haploskupina U5 je nejstarší evropskopu haploskupinou a je podskupinou haploskupiny U. Její stáří je odhadováno na 45 – 50 tisíc let a kořeny této haploskupiny lze hledat rovněž na Blízkém východě. Dnes zahrnuje okolo 11% evropské populace. Dnes lze nalézt nositele této haploskupiny zejména v západní Británii a ve Skandinávii. Pramatce této haploskupiny bylo dáno jméno Uršula.

Tara Haploskupina T
Tara Haploskupina T patří k evropským haploskupinám střední velikosti. Dnes náleží k této haploskupině necelých 10% evropských maternálních linií. Nositelé těchto linií jsou rozšířeni zejména v jižní a západní Evropě. Nejčastěji se pak vyskytují v Irsku a na západě Británie. Stáří této haploskupiny je odhadováno na 17 tisíc let a její kořeny jsou situovány na území dnešní severozápadní Itálie. Jméno pramatky této haploskupiny je Tara.

Kateřina Haploskupina K
Kateřina Haploskupina K - také tato haploskupina je podskupinou větší haploskupiny U. Do této skupiny mateřských linií náleží okolo 10% současné evropské populace. Počátky této haploskupiny leží v severovýchodní Itálii, při pobřeží Jaderského moře a na jižním úpatí Alp. Před 15 tisíci lety se nositelé této mateřské genetické linie rozšířili do ostatních oblastí Evropy, jedná se zejména o její střední a severní oblasti. Velká část nositelů tohoto typu profilu také stále setrvává v oblasti svého vzniku. Pramatkou této skupiny je žena jménem Kateřina.

Xénie Haploskupina X
Xénie Haploskupina X je druhou nejstarší haploskupinou v Evropě. Její stáří se odhaduje na 25 tisíc let. Dnes je nositelem genetických znaků charakteristických pro haploskupinu X celých 7% evropské populace. V rámci haploskupiny jsou rozlišovány tři podlinie. Jedna z těchto podlinií přetrvává v poměrně vysokých počtech ve východní Evropě, zatímco dvě zbývající jsou nacházeny spíše ve střední a západní Evropě a zasahují až do Franci a na Britské ostrovy. Mateřské linie náležící k této haploskupině jsou odvozovány od pramatky jménem Xénie.

Velda Haploskupina V
Velda Haploskupina V je nejmenší ze sedmi evropských maternálních klanů co do četnosti zastoupení. Dnes se vyskytuje u 4% evropské populace. Vznik této haploskupiny je kladen do doby před 17 tisíci lety do oblasti Kantabrie na severozápadě Španělska. Potomci této haploskupiny jsou však dnes nacházeni nejčastěji v západní a severní Evropě a například také mezi Laponci ve Finsku a severním Norsku. Za pramatku této haploskupiny je považována žena jménem Velda.

Často kladené otázky:

Kdo může být testován?
Tento test (DNA test genetického původu předků - mateřská linie: Mt-GenoGraf) lze provádět jak u mužů tak i u žen.

Jaký je rozdíl mezi GenoGrafickým testem ( Y-GenoGrafickým testem ) a MT-GenoGrafickým testem?
GenoGrafický test nebo také Y-GenoGrafický test umožňuje určit původ předků výhradně v otcovské linii. V rámci tohoto testu jsou analyzovány znaky, které jsou děděny pouze z otce na syna, od něho na jeho syna atd. až k testované osobě. Tyto znaky nemohou být nikdy zděděny dcerou, a proto lze tento test provádět pouze u mužů.
MT-GenoGrafický test naopak umožňuje určit původ předků výhradně v mateřské linii. V rámci tohoto testu jsou analyzovány znaky, které jsou děděny pouze a výhradně od matky na její děti (nikdy ne od otce). Pokud má dotyčná žena pouze syny její mateřská linie u nich končí, neboť oni tuto část DNA od své matky již nemohou předat dále. Pokud má dotyčná žena nějaké dcery její mateřská linie v nich pokračuje dále na jejich potomky až k testované osobě. Tyto znaky nemohou být nikdy zděděny od otce. Tento test provádět jak žen tak i u mužů.

Je možné provést GenoGrafický test tzn. Y-GenoGrafický test také u žen a zjistit tak původ jejích předků v otcovské linii?
Přímo jej provést nelze, jinými slovy nelze použít vzorky DNA dotyčné ženy, která by měla o určení původu své otcovské linie zájem. Je ale možné jej provést nepřímo a to za předpokladu, že dotyčná zájemkyně může zaslat vzorky od svého otce, bratra, strýce z otcovy strany, bratrance jehož otcem byl bratr jejího otce atd.. Pro analýzu je tedy nutné získat vzorky od osoby mužského pohlaví, která je v přímém příbuzenském vztahu s její otcovskou linií. Vhodnost zvolené osoby pro provedení Y-GenoGrafického testu u ženy doporučujeme konzultovat e-mailem.

Je možné zaslat k provedení testu jiný druh vzorku než jsou „sliny“ testované osoby, třeba zubní kartáček? Výsledek testu by měl být totiž překvapením k narozeninám, svátku apod.
Ne, až na výjimečné případy to možné není. Jakýkoliv vzorek, který zpracováváme v laboratořích Genomac, musí být poskytnut se souhlasem testované osoby (u osob mladších 18ti let pak se souhlasem jejich zákonného zástupce). Tento souhlas vyjadřuje testovaná osoba svým podpisem na průvodním formuláři, který je nám zasílán zpět do laboratoře spolu se vzorky DNA. Důvodem je zabránění zneužití výsledků testu např. v rámci rasové či národnostní nenávisti. Ačkoliv se jedná o test, jehož cílem je přinášet poznání a do určité míry i zábavu, špatně vyložené výsledky v nesprávných rukou by mohly způsobit mnoho škody.

Jiný druh vzorku než jsou „sliny“ resp. stěry ze sliznic ústní dutiny např. (vlasy, nehty apod.) lze zpracovat např. ze zdravotních důvodů avšak pouze po dohodě a konzultaci individuální situace.

Jakým způsobem jsou uchovávána a chráněna má osobní data?
Veškerá osobní data jako jsou kontaktní údaje, uchovávají laboratoře Genomac pouze po dobu nezbytně nutnou ke komunikaci se zákazníkem, data jsou uchovávána na místech, která nejsou přístupná po internetu. Laboratoře Genomac Genetická uchovávají data eventuálně je zařazují k datům ve světové databázi pouze na základě písemného souhlasu testované osoby. Tato genetická data nejsou spojena s konkrétními jmény nebo kontaktními údaji. Laboratoře Genomac uchovávají pouze samotný genetický profil a jeho přibližnou geografickou lokalizaci (na úrovni kraje). Laboratoře Genomac tato data považují za osobní, a proto je neposkytují v žádném případě třetím stranám.

Co znamenají hodnoty DYS uvedené ve Výsledkovém protokolu nebo Certifikátu původu?
Údaje v protokolu výsledků resp. výpis Vašeho haplotypu = hodnoty DYS znamenají toto. Slovo DYS je zkratkou pro D - DNA, Y - Ychromosome, S - Segment. Jedná se v podstatě o pojmenování pro úseky DNA umístěné na chromozomu Y ( tzn. na mužském pohlavním chromozomu, ženy jej nemají, dědí se pouze z otce na syna a od něj na jeho syna atd.). Tyto úseky jsou zajímavé tím, že v průbehu jejich předávání z generace na generaci se nemění vůbec nebo jen velmi málo a navíc, že jednotlivé typy populací je mají charakteristicky utvářené. Číslo u zkratky DYS, tedy např. DYS 391 nám udává polohu tohoto úseku na chromozomu Y a hodnota, která je tomuto úseku přiřazena např. DYS391=10, nám říká, že v daném úseku, který se jmenuje DYS391 je 10x za sebou zopakována krátká sekvence DNA. Jak již bylo řečeno různé populace mají v různých úsecích DYS různý počet zopakovaných sekvencí DNA. Soubor těchto hodnot DYS ( říká se jim také markery nebo znaky ) tvoří tzv. Y -haplotyp. Soubor velmi blízce příbuzných haplotypů ( liší se navzájem třeba pouze jiným počtem zopakovaných sekvencí v jednom z DYS úseků) tvoří tzv. haploskupinu. Takže shrnuto zjištění haplotypu umožňuje příslušnou otcovskou linii zařadit do haploskupiny a tím určit její nejstarší původ. Původ jednotlivých haploskupin je dnes už poměrně dobře znám. A dále umožňuje srovnat nalezený haplotyp se světovou databází haplotypů a objevit v různých státech světa nositelé stejných haplotypů jako má testovaná osoba a alespoň částečně odvodit historii příslušné otcovské linie.

Je možné výsledky mého GenoGrafického testu ještě dále nějakým způsobem použít?
Ano, ačkoliv je společnost Genomac International, s.r.o. jediná laboratoř v České republice, která provádí tento druh genetických testů, není jediná v rámci Evropy nebo světa. Zahraniční komerční laboratoře, které provádí také tento druh testování provozují své vlastní databáze genetických profilů. Tyto databáze jsou u některých z těchto laboratoří veřejně přístupné na jejich internetových stránkách. Zde je může každý provést srovnání svého profilu s jejich databází a nalézt další nositele shodného genetického profilu.Vždy je u těchto nálezů uvedena lokalizace, takže je možné tímto způsobem dále rozšířit výsledky testu provedeného u nás. Některé databáze umožňují navíc i nositele shodných profilů kontaktovat a vyměňovat s nimi informace. Vzhledem k tomu, že se jedná většinou o genealogy, je samozřejmě tato komunikace oboustranně přínosná.

Je nějakým způsobem GenoGrafický test provázán s Genografickým projektem organizovaným NationalGeographic a IBM?
Ne, naše laboratoř není s tímto projektem nijakým způsobem spojena.

Cílem Genografického projektu NationalGeographic (NG) je zmapovat trasu migrací lidských populací v průběhu historie. Výsledkem genetické analýzy, která je provedena laboratořemi spolupracujícími na Genografickém projektu NG je určení genetického profilu (používána je naprosto shodná metodika, jakou používáme v našich laboratořích) a jeho zařazení k příslušné haploskupině. Součástí výsledků metské textová interpretace popisující původ a historii nalezené haploskupiny.

Geograf test prováděný našimi laboratořemi je zaměřen spíše na určení původu otcovské nebo mateřské linie u konkrétního člověka, kterým je objednavatel testu. Výsledek je tedy řekněme více individuální.

Záruka kvality DNA testů genetického původu předků.
Výsledky analýz prováděných laboratořemi Genomac jsou často používány pro potřeby soudů nebo publikovány v odborných periodikách, proto jsou přesnost a kvalita výsledků pro Genomac klíčové. Laboratoře procházejí pravidelně auditem národní referenční laboratoře pro DNA diagnostiku.